29. 1. 2018

Chodovské století I (1918 - 1928)


V letošním roce si připomínáme významné výročí – sto let od vzniku Československé republiky. Těch sto let, které od pádu Rakouska-Uherska uplynuly, patří mezi bouřlivé roky našich dějin. Rád bych proto věnoval v letošním roce příspěvky ve Zpravodaji jednotlivým dekádám těch sta let a pokusil se Vám představit, jak se odrážely „velké“ dějiny v historii našeho města. Zastavíme se také u významných městských milníků, staveb a osobností.

První světová válka (tehdy se jí říkalo velká válka), která předznamenala vznik samostatného Československa, znamenala významný předěl v dějinách celé Evropy. Staré pořádky a společenská uspořádání, staleté monarchie, volební právo jen pro majetné, to vše zaniklo ve víru válečných událostí. Rok 1918 byl ve znamení totálního kolapsu. Čtyři roky bojů a orientace na zbrojní výrobu vedly k tomu, že v celém Rakousko-Uhersku se nedostávalo ani základních potravin. V Chodově propukl na počátku roku hladomor a došlo několikrát k hladovým demonstracím, kdy se ženy (muži byli vesměs na frontě) dožadovaly zvýšených přídělů potravin. Tehdejší chodovský starosta Josef Gerstner (v úřadu byl s přestávkami od roku 1900) se pokoušel zajistit zásobování města z obecních a posléze i vlastních financí, ale bylo to stále obtížnější. Na počátku léta 1918 starosta Gerstner během jedné demonstrace vyšel z radnice a chtěl situaci vysvětlit, ale byl přítomnými ženami fyzicky napaden. Bral to jako velkou osobní křivdu a odstoupil z úřadu starosty.

Snesení pomníku císaře Josef II. roku 1923
V prvních měsících existence Československa se pohraniční oblasti, osídlené v drtivé většině německy hovořícím obyvatelstvem, pokusily odtrhnout od mladého státu, čemuž bylo nakonec zabráněno vojenským obsazením pohraničí. Byla to doba velkých změn, na krátko byla v našem městě ustavena i revoluční rada dělníků, která se pokusila uchopit moc.  Napětí mezi Čechy a Němci pak provázelo víceméně celou první republiku a v mnoha směrech se odráželo i v Chodově. Jedním z významných sporů bylo nařízení československých úřadů odstranit z veřejného prostoru všechny památníky na členy habsburské dynastie. V Chodově se to mimo jiné dotklo pomníku císaře Josefa II. z roku 1889 a jeho odstranění se neobešlo ve většinově německém městě (Češi tvořili v období první republiky jen přibližně 3% obyvatel) bez veřejných manifestací. Stejně tak musel být z pomníku v městském parku (dnes pomník obětem válek) odsekán reliéf císaře Františka Josefa I. a z jeho vrcholku byl odstraněn rakouský orel.

Pomník obětem první světové války v kostele
Každá rodina v Chodově přišla alespoň o jednoho svého člena, celkem zahynulo téměř tři sta obyvatel města, a proto byl v chodovském kostele svatého Vavřince zřízen pomník obětem tohoto konfliktu. Jednoduchým způsobem řešený pomník střežily dva reliéfy vojáků v životní velikosti, jejichž vytvoření se ujal chodovský sochař Alois Zuber. Podobný pomník pro oběti války z řad protestantů vznikl v evangelickém kostele a měl formu nástěnného obrazu. 

Dvacátá léta se obecně nesla ve znamení hospodářské stabilizace a v Chodově i investic do veřejných staveb. Asi největší investicí této dekády se staly záchranné práce v kostele svatého Vavřince. V roce 1919 se na kostele objevily velké trhliny a došlo k prudkému poklesnutí stropů v oblasti presbytáře. Přivolaní statici konstatovali, že památka hrozí bezprostředním zřícením. Záchranné práce na kostele trvaly téměř deset let a ve své době šlo o přelomové techniky. Nad klenbami kostela byla na půdě vybudována železobetonová konstrukce a betonové pilíře, které dodnes drží kostel pohromadě. Ve stejné době byla také vybudována dnešní smuteční síň na městském hřbitově.

Ve dvacátých letech přišel Chodov také o dvě významné osobnosti. V roce 1920 umírají jen pár týdnů po sobě první starosta města Chodova, továrník a mecenáš Karel Fenkl, a Carl Gasch, zakladatel chodovské strojírny, vynálezce a podnikatel. Jejich smrt předznamenala konec jedné éry, neboť oba byli muži 19. století a doby rakousko-uherské monarchie. V novém, rychle se měnícím světě už pro muže jejich formátu nebylo místo.

Hladová demonstrace v Chodově v létě 1918
Rekonstrukce kostela sv. Vavřince ve dvacátých letech 20.století
Trhliny ve zdivu kostela svatého Vavřince, 20. léta 20. století


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za Váš komentář!