Druhá polovina padesátých let představovala pro Chodov období relativního útlumu. Město mělo necelé tři tisíce obyvatel, z toho osm stovek tvořili nevysídlení Němci, kteří jako odborníci museli po válce zůstat. Stav obce byl celkově dost tristní, dokonce i oficiální prameny té doby připouštějí zoufalý nedostatek základních potravin a zboží. Chodovské prodejny byly poloprázdné a představitelé MNV si často stěžovali na okresní a krajské úrovni na špatnou kvalitu dodávek. V Chodově fungovaly jen tři restaurace, což byl propastný rozdíl oproti předválečným jednadvaceti podnikům. Kromě restaurace „U Zlatého jelena“ na chodovském náměstí to byly ještě restaurace „U Nádraží“ a „Hotel Praha“.
