16. 9. 2020

Když umírá továrník - pohřeb Antona Langera

Hrobka Antona Langera ve Vejprtech. Foto Aleš Vopat

V srpnu během vavřinecké pouti jsme uložili do rodinné hrobky k věčnému spánku prvního starostu našeho města pana Karla Fenkla. Byla to důstojná akce, které se zúčastnilo velké množství Chodováků. Máme ale vůbec představu, jak takové starostenské a továrnické pohřby probíhaly před sto lety? O pohřbu samotného starosty Fenkla v roce 1920 máme informací jen málo. Víme, že to byla velká událost a smuteční průvod v počtu mnoha tisíc osob procházel celým městem. Mnohem detailněji je pro nás zachycen pohřeb Fenklova kolegy Antona Langera, spolumajitele a obchodního ředitele porcelánky Richter, Fenkl & Hahn. Ten zemřel 9. února 1908 ve své chodovské vile (dnešní Dům dětí a mládeže bludiště) a jeho pohřeb velmi dobře popsali doboví novináři. Šlo ještě o dobu Rakouska-Uherska, tedy o dobu, která si potrpěla na pompu a velkolepost. 

První, co můžeme najít v celostátních novinách Prager Tagblatt (nejvýznamnějších německých novinách té doby) je úmrtní oznámení, které zabírá celou jednu novinovou stranu. Jednu polovinu zaplatila rodina a druhou Karl Fenkl, který se touto cestou loučí se svým „nezapomenutelným společníkem“. Dozvídáme se tak, že Anton Langer zemřel v pět hodin ráno ve věku jednašedesáti let a jeho pohřeb se bude zčásti konat v Chodově a zčásti v jeho rodných Vejprtech, kde bude také uložen do rodinné hrobky.

Hrobka Antona Langera ve Vejprtech. Foto Aleš Vopat.

Ve středu 12. února bylo tělo zemřelého Antona Langera převezeno z Chodova do Vejprt. Rakev se zesnulým průmyslníkem byla vypravena z jeho chodovské vily. Byla vezena na černém smutečním voze taženém čtyřmi koňmi a smuteční průvod se dal do pohybu v jednu hodinu po poledni za všech zvuku kostelních zvonů. Vpředu průvodu šel chodovský Spolek vojenských vysloužilců a ostrostřelců společně se smuteční kapelou, následovali jej všichni členové chodovského Sboru dobrovolných hasičů ve slavnostních uniformách a členové hudebního spolku „Concordia“. Poté šli v průvodu všichni zaměstnanci porcelánky, kteří také nesli mnoho desítek smutečních věnců. Hned za nimi následovalo v průvodu duchovenstvo, v čele s chodovským děkanem Mons. Wenzlem Möcklem. Pak už jel pohřební vůz, doprovázený po stranách smutečně oděnými zřízenci. Za vozem šla nejbližší rodina Antona Langera a jeho vdova v doprovodu Karla Fenkla a další příbuzní.

Vila Antona Langera. Dnešní DDM.

Za rodinou následoval zbytek smutečních hostů, kteří často přijeli z velké dálky, aby zemřelému vzdali poslední poctu. Podle zápisků novinářů mezi nimi byl například krajský hejtman Krautschig ze Sokolova, předseda Chebské obchodní komory dr. Siegl s členy obchodní rady, loketská městská rada v čele se starostou Dörflerem, továrník Ditterle a inspektor Mayer z Nového Sedla. Opravdu výrazná byla také účast kolegů z porcelánového průmyslu. Na pohřeb přijel Georg Haas z Hasenfelsu, majitel porcelánky v Horním Slavkově a také majitelé porcelánek Oskar Gutherz (Stará Role), Josef Pfeiffer (Ostrov), Arthur Mayer (Božičany), Viktor Mayer (Březová) a mnozí další. Dostavili se zástupci všech spolků, kterých byl Anton Langer členem. Za spolek „Svatý Hubert“, který sdružoval myslivce, dorazil z Prahy jeho předseda Hugo Stein, který jako poslední pozdrav od kolegů myslivců a lovců položil na nebožtíkovu rakev jedlovou větvičku. Průvod uzavíraly stovky obyvatel města Chodova a okolí, kteří se přišli rozloučit s významnou regionální osobností. Doboví novináři poznamenali, že když čelo průvodu došlo na vlakové nádraží, byli poslední smuteční hosté ještě v centru města.

Na nádraží byla rakev přeložena do speciálního vlaku, který nechal vypravit z Chodova Karl Fenkl. Celý vlak byl potažen černým suknem a smutečně vyzdoben. Krátce po čtvrté hodině vlak odjel z Chodova a odvezl ostatky zemřelého továrníka do Vejprt.

O den později, ve čtvrtek 13. února, se za účasti velkého množství obyvatelstva uskutečnilo poslední rozloučení v Langerových rodných Vejprtech. Odpoledne proběhl ve hřbitovní kapli obřad posledního rozloučení, který vedl děkan Hora za asistence velkého množství dalších duchovních. U rakve se jako čestná stráž střídali důstojníci ostrostřeleckého sboru. U hrobky pak tuto úlohu převzali dobrovolní hasiči pod vedením továrníka Mogernsterna. V kapli se sešlo velké množství čestných hostů z okolí. Mezi jinými okresní hejtman Engelrt, starosta Fitbogen z Vejprt a společně s ním všichni členové městské rady, Karl Fenkl mladší a celá řada osobností z Chomutovska a Vejprtska. Ve smuteční řeči vyzdvihl děkan Hora ryzí charakter a dobré srdce zemřelého. Za všechny zaměstnance se u hrobky rozloučil účetní ředitel chodovské porcelánky Georg Friedrich, který nemohl potlačit své pohnutí a rozplakal se. Poté byla rakev spuštěna do hrobky a smuteční hosté se rozešli. Za zemřelého továrníka byly slouženy hned dvě velké zádušní mše. Jedna v pátek 14. února ve Vejprtech a druhá v pondělí 17. února v Chodově. 

Můžeme jen odhadovat, že Fenklův pohřeb proběhl velmi podobně. Jakkoliv doba, kdy pan starosta zemřel, již rakousko-uherské zdobnosti nepřála a dva roky po konci první světové války a v době ekonomického úpadku rozhodně nebyl pohřeb tak velkolepý. Záznamy o Langerově pohřbu jsou však krásnou ukázkou toho, jak se před více než sto lety dokázali lidé loučit s těmi, kteří pomáhali budovat naše město.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za Váš komentář!