26. 2. 2019

Z nejstarších dějin chodovského Sboru dobrovolných hasičů

Samotnému založení chodovského hasičského sboru předcházelo několik desetiletí příprav - první stříkačka byla zakoupena již v roce 1846 a byla uložena ve stodole chodovské fary. V roce 1852 schválilo okresní představenstvo v Karlových Varech požární řád obce Chodov, podle kterého musel každý dům dát k dispozici jednoho muže k obsluze stříkačky a mimořádné požární službě.
Po delších přípravách byl v Chodově první dobrovolný požární sbor založen v roce 1873 a u jeho vzniku stál budoucí chodovský starosta Josef Gerstner společně s pány Antonem Puchnerem a Rafaelem Kriegelsteinem. Informací nemáme o počátcích sboru mnoho, dokonce i samotní hasiči si při psaní vzpomínkové brožury v roce 1933 povzdechli, že „Dějiny našeho sboru je nemožné dáti dohromady, neboť chybí prakticky veškeré autentické dokumenty. Dílem z nedbalosti, dílem lidskou povahou byly vyhozeny a zničeny. Takže se musíme omezit na popis vztahu mezi obcí a naším sborem, neb k tomu jsou vedeny záznamy v archivu obecním.“

S jistotou víme, že v roce 1881 se sbor dobrovolných hasičů sám téměř rozpustil pro neshody členů. Proto byla dne 6. února 1882 obecní radou vyhlášena všeobecná povinná požární služba, kterou řídilo samotné vedení obce. Kdo se nechtěl povinné služby účastnit, mohl se vyplatit částkou jeden zlatý ročně. Velitelem tohoto obecního sboru byl pověřen tovární úředník Franz Gerstner a ten nechal nakoupit vybavení a hadice pro dvanáct požárníků. Ještě v tom samém roce padlo také rozhodnutí vystavět poblíž chodovského potoka vedle louky zvané „Anger“ hasičský dům s poradní místností. O jeho stavbě a podobě se požárníci nejprve mezi sebou a nakonec i s vedením obce natolik pohádali, že velitel okamžitě složil funkci a trvalo dva roky, než se v létě 1884 ujmul vedení jako jmenovaný komisař člen obecní rady a pozdější starosta Karl Fenkl.
O úrovni činnosti svědčí fakt, že pro dalších deset let chybí veškeré záznamy. Teprve společně s povýšením Chodova na město v roce 1894 se činnost sboru opět probouzí a rozbíhá. Již dva roky před tím vydal starosta Karel Fenkl provolání k obyvatelům města na podporu hasičského sboru, které bylo natolik silné a účinné, že během jednoho roku přistoupilo do jednotky třicet nových členů. Když 20. září 1894 proběhla velká inspekce místních požárníků, konstatoval inspektor s uspokojením, že jde o vzorový úvar. 
Dne 11. prosince 1893 byla také udělena první chodovská hasičská „vyznamenání“. Čestnými členy sboru se toho dne na slavnostním zasedání stali chodovský lékař dr. Richard von Stein a továrník Karl Gasch senior za neobvykle vysokou všestrannou podporu jednotky i v těžkých dobách.
V roce 1894 přistoupilo do jednotky dalších čtyřicet aktivních členů a místní jednotka se tak stala jednou z největších v regionu. To se potvrdilo i v roce 1899, kdy si chodovští hasiči připomněli 27. srpna velkou oslavou čtvrt století své existence. V témže roce byl také sepsán první seznam historických členů a založena služební kniha.
Zajímavý zápis najdeme ze zasedání dne 15. září 1902, kdy se na návrh nejstarších členů řeší otázka pořízení sborové smuteční zástavy na pohřby zemřelých kolegů. Starší část sboru je přehlasována v poměru 21 ku 13, ale hned v květnu příštího roku se otázka řeší znovu a tentokrát je návrh na nákup smutečního praporu těsnou většinou přijat. Smuteční zástava byla slavnostně vysvěcena 27. září téhož roku (1903) chodovským děkanem a okresním vikářem Mons. Wenzlem Möcklem za velké účastni veřejnosti a ostatních městských spolků. Během této slavnosti byl také mezi čestné členy uveden emeritní starosta města Karl Fenkl. Roku 1904 oslavili ve dnech 17. a 18. srpna chodovští hasiči třicet let od svého založení. V předvečer oslav šli ve velkém průvodu na hřbitov, kde položili věnce za své zemřelé kamarády a následoval velkolepý pochodňový a ohňový průvod celým městem, který byl veřejností nesmírně oceňován.
Velký zlom v životě svoru přišel v roce 1910, kdy se na zasedání 9. ledna jednalo o nákupu moderní parní stříkačky. Hasiči žádali přítomného starostu města Josefa Gerstnera, aby jim toto vybavení zakoupil z městského rozpočtu. Starosta nakonec souhlasil s podmínkou, že sbor bude stříkačku splácet městu každý rok částkou 200 korun (dnes by šlo o cca 100.000,- Kč). To bylo na valné hromadě schváleno. Šedesát sedm přítomných bylo pro a pouze tři proti. Hned byl do Chodova pozván zástupce firmy Cermak-Teplitz, který představil moderní stroj celému sboru. Parní stroj se stříkačkou byl připraven k činnosti nejpozději do 15 minut od zahájení ohřevu a pak dokázal při spotřebě 20 kilogramů uhlí za hodinu proměnit v páru 300 litrů vody během jediné minuty.  Celková váha zařízení s plným vybavením byla 1150 kg a celková cena 5000 korun rakouských (dnes cca 2,5 milionu korun). Této ceny se vedení města zaleklo, takže nakonec bylo rozhodnuto o koupi levnější verze od vídeňské firmy Kernreuther za pouhých 2180 korun. Převzata byla nová stříkačka 13. listopadu 1910 a slavnostního vysvěcení se účastnili prakticky všichni obyvatelé města a kolegové ze širokého okolí. Za Chodov nastoupilo všech 74 členů jednotky. Starosta Gerstner ve svém projevu ocenil dlouholetou práci pro město a jeho obyvatele a na konci slavnostní se uskutečnil velkolepý průvod všech hasičů z okolí celým městem.
Velkolepé měly být i oslavy 40 let existence sboru v srpnu 1914. Kvůli vypuknutí první světové války však byly oslavy zrušeny a odloženy na neurčito, neboť většina členů jednotky hned v prvních týdnech války narukovala a odjela na frontu. Během čtyř válečných let zemřelo mnoho členů jednotky a poválečná doba proto byla velmi těžká. Rychle se střídali předsedové i velitelé a opět hrozil i rozpad celé jednotky a sboru. 
V roce 1923 oslavil chodovský hasičský sbor půl století své existence. Během kladení věnců na městském hřbitově za všechny zemřelé kolegy byl nejvyššími poctami vyznamenán poslední žijící zakladatel sboru a emeritní starosta města Josef Gerstner, který nejen, že v roce 1873 stál u vzniku požárnické jednotky, ale dlouhých osmnáct let vedl i celou obec a všemožným způsobem se zasadil o rozvoj Chodova a jeho obyvatel. V roce 1926 byla konečně zakoupena tak dlouho požadovaná motorová stříkačka. Doboví pisatelé líčí nadšení, s jakým byla 28. října 1926 přivítána všemi členy sboru, kteří se hned přesvědčovali o její výkonosti a všech výhodách. Ještě ten večer se uskutečnila velká oslava v restauraci Modrá hvězda, kde předal starosta hasičům i výtěžek městské sbírky na novou stříkačku. Svůj hasičský křest si nový stroj odbyl při požáru dolu Josef-August v Mírové, kde se nejen chodovští, ale i okolní hasiči přesvědčili o neskutečné síle nové stříkačky. Ještě v tom roce přednesl velitel jednotky návrh na pořízení hasičského automobilu, což jeho kolegové nazvali „pohádkami vzdálené budoucnosti“. 
I v dalších letech se chodovští požárníci několikrát málem rozpadli, ale nakonec se z nich stal početně jeden z největších sborů v celém loketském okresu a v roce 1933 uspořádali největší oslavy výročí sboru, které do té doby v Chodově proběhly. 

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za Váš komentář!