22. 9. 2016

Evangelický kostel v Chodově

V letošním roce si připomínáme 110. výročí položení základního kamene jedné z dominant města – chodovského evangelického kostela. Není tak velký a starý, jako kostel svatého Vavřince, přesto má bohatou historii a za jeho stavbou se skrývá mnoho příběhů osob, které jej během jeho staleté existence navštěvovali.
Pomineme-li dobu před třicetiletou válkou, pak se dá říct, že do roku 1900 bylo obyvatelstvo Chodova nábožensky prakticky homogenní, více než 95% obyvatel tvořili katolíci, jen 36 osob bylo evangelického vyznání, většinou šlo o odborníky pozvané do města ze Saska, zaměstnané v místních továrnách. 

Situace se prudce změnila po roce 1900, kdy vzniklo v německých zemích hnutí "Los von Rom" (Pryč od Říma), které bylo namířené proti papežské moci a mnoho katolíků přešlo k evangelickému vyznání. Nejen v Chodově, ale v celém tehdejším Rakousku-Uhersku byla situace totožná a proto vznik mnoha evangelických kostelů datujeme do této doby. V nejbližším okolí můžeme jmenovat například kostely v Nejdku (1903), Sokolově (1904), nebo v Kraslicích (1912).
Položení základního kamene kostela 4.června 1906
Kvůli prudkému nárůstu věřících byla v Chodově 31. října 1900 založena kazatelská stanice a krátce poté se ve městě konala i první bohoslužba, vedená pastorem Camillo Felerem z Karlových Varů. Jelikož ještě nestál kostel, scházeli se evangeličtí věřící v sále hostince U Města Kynšperka (Stadt Königsberg), což je stále stojící budova na konci ulice U Porcelánky (tzv. nová Daliborka). Počet věřících dále rostl (v roce 1906 dosáhl více než dvou stovek osob) a proto se intenzivně řešila otázka výstavby evangelického kostela. Vznikl spolek, který si jeho stavbu vzal pod patronát a do jeho čela se postavil MUDr. Richard Ritter von Stein, syn rektora Karlovy Univerzity a významná osobnost veřejného života Chodova své doby. 
Statek Rauscherhof, na jehož místě evangelický kostel stojí.
V rámci architektonické soutěže byl pro výstavbu vybrán návrh lipského architekta Julia Zeissiga. To byl velmi renomovaný architekt, jehož osudem se staly evangelické kostely, kterých za svůj život postavil, nebo zrenovoval mnoho desítek. Realizace jeho evangelických kostelů najdeme v našem regionu například v Nejdku (1903–1904) a v Sokolově (1904). Většina kostelů, na kterých se autorsky podílel, se pak nachází v Sasku. Jeho tvorba vycházela z historizující tradice, v počátcích s oblibou používal neorománského stylu, později je doplňoval neogotickými prvky. Na počátku 20. století postupně používá i pozdně secesní ornamentiky, ovšem zabarvené do saské pozdní gotiky, která se ve své nejčistší podobě nachází v našem evangelickém kostele.
Stavba kostela v roce 1906.
Na výstavbě kostela se kromě chodovských evangelíků výrazně finančně podílely i zahraniční evangelické spolky a jednotlivci. Pro plánovanou stavbu byla zakoupen velký pozemek v centru města, na kterém stála prastará usedlost „Rauscherhof“. Základní kámen kostela byl položen 4. června 1906 za účasti velkého množství obyvatel Chodova a okolí. Již v září byly do věže usazeny tři zvony, které byly ulity v dílně zvonaře Schilinga v durynské Apoldě. Pro jejich jména byly zvoleny názvy tří božských ctností – tedy Víra, Naděje a Láska. Zvony zcela vyplňovaly prostor malé zvonice kostela, neboť vážily úctyhodných 550 kg (Láska), 270 kg (Víra) a 161 kg (Naděje). Bohužel, vydržely ve věži společně jen deset let, neboť už v roce 1917 byly Láska a Naděje zabaveny pro potřeby rakousko-uherské zbrojní výroby a následně roztaveny v plzeňských Škodových závodech. 
Nerealizovaný návrh výstavby kostela.
Celá stavba kostela, včetně vnitřního vybavení v jednoduchém secesním stylu, byla dokončena počátkem jara 1907 a slavnostní vysvěcení se za velkého zájmu veřejnosti uskutečnilo 7. dubna téhož roku. Kostel byl vysvěcen jako „Kostel svatého Kříže“, ale tento název se nikdy příliš neujal a prakticky po celou dobu své existence je stavba jednoduše označovaná jako „evangelický kostel“. Zasvěcení odpovídal i velká socha ukřižovaného Krista, která zdobila společně se slunečními hodinami jižní stěnu kostela. Socha i sluneční hodiny byly odstraněny krátce po druhé světové válce.
Počet evangelíků i nadále stoupal a v roce 1925 spadalo pod chodovský evangelický kostel 956 věřících, z toho 465 přímo v Chodově. Pokud můžeme soudit z kusých záznamů a několika málo fotografií, tak interiér chodovského kostela byl mnohem bohatěji zdobený, než jak jej známe dnes, čelní stěnu kryla velká malba Krista na kříži a menší obraz poslední večeře Páně. Součástí kostela byl i pomník evangelickým obětem první světové války. 
Po roce 1945 převzala kostel Českobratrská církev evangelická a od té doby doznal hlavně jeho interiér mnoha změn. Většina původních secesních detailů a architektonických rysů stavby však zůstala zachována a náš mladší chodovský kostel je i nadále jednou z výrazných památek na minulost našeho města. Přeji mu k jeho letošnímu výročí ještě další stovky let služby.






Původní oltářní obraz v kostele 
Pomník evangelickým vojákům, padlým v první světové válce
Statek Rauscherhof, na jehož místě kostel stojí




Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za Váš komentář!