Pověsti z úsvitu chodovských dějin

"Čertův trůn nad Chodovem" v roce 1933

Z počátků dějin Chodova se nám nezachovaly prakticky žádné informace. Záznamy a kroniky byly za staletí zničeny, nebo nenávratně ztraceny. K těmto časům se váží jen dvě pověsti, které se až do druhé světové války předávaly v ústní lidové slovesnosti. Pověst je zvláštní útvar. Ačkoliv nám může přijít fantastická, nereálná a nepravděpodobná, skrývá v sobě často skutečnost, i když třeba zcela převrácenou, zkomolenou a takřka neviditelnou. Je také odrazem kraje, kde vznikla, a lidí, kteří v něm žili. V našem případě bohužel zmizela drtivá většina těchto ústně předávaných útvarů společně s nuceným vysídlením původních německých obyvatel kraje po druhé světové válce.

Chodovská křížová cesta

Současné umístění obrazů

Počátkem prosince roku 2015 se rozšířil seznam chodovských pamětihodností, když Ministerstvo kultury ČR zařadilo chodovskou křížovou cestu na seznam kulturních památek České republiky. Vzhledem k tomu bych vám rád v tomto článku přiblížil historické pozadí vzniku této památky a její osudy. 

Křížová cesta je symbolické putování sledující události spojené s ukřižováním Ježíše Krista. Nejčastěji má čtrnáct ustálených zastavení podobu obrazů, ale v barokní době byly velmi oblíbené i další způsoby zpodobňování křížové cesty, například v podobě kapliček zasazených do krajiny. U těchto zastavení si křesťané především ve velikonoční době připomínají poslední cestu Ježíše Krista.

Počátky tvorby křížových cest sahají hluboko do středověku, ale největší rozšíření je spojené až s 18. stoletím, kdy papežové Klement XII. a Benedikt XIV. uznali čtrnáct zastavení za závazný počet pro celou katolickou církev (roku 1731) a všechny křížové cesty obdařili plnomocnými odpustky (1746). S těmito událostmi se pravděpodobně pojí i rozhodnutí zřídit křížovou cestu v chodovském kostele.