16. 8. 2014

Rytíř Jeho Svatosti - starosta Josef Gerstner


Vedle starosty Karla Fenkla byl nejvýznamnější chodovskou osobností přelomu 19. a 20. století starosta, továrník, filantrop a donátor Josef Gerstner. Zatímco po Karlu Fenklovi zůstaly dodnes památky, které připomínají jeho existenci - vitrážové okno v kostele, nebo městský park, který založil a spravoval - Josefa Gerstnera nepřipomíná v Chodově nic. Jeho rodinná hrobka na chodovském hřbitově byla pravděpodobně zničena a my nevíme ani to, kde stála. Zatímco Karl Fenkl byl podnikatel a politik, byl Josef Gerstner především laskavý člověk, který stál za skoro všemi aspekty společenského života v Chodově. Je to také jediný Chodovák, o němž byl veden papežskou kanceláří spis, který leží ve Vatikánském tajném archivu.

Josef Gerstner na obrázku v městské kronice
Rodiče Josefa Gerstnera, Antonín a Tereza, se do Chodova přistěhovali z Březové u Karlových Varů za prací (Antonín Gerstner byl sklář a pracoval v chodovské porcelánce) někdy v 50. letech 19. století. Tedy v době, kdy se Chodov začal postupně rozrůstat v průmyslové centrum oblasti. Celé chodovské údolí tehdy bylo domovem přibližně osmi stovek obyvatel. V Chodově se jim v domku čp 83 narodil 5. ledna 1856 syn Josef, který od roku 1862 navštěvoval chodovskou dvoutřídní školu pod vedením pana řídícího učitele Ferdinanda Harische.

Dlouho však mezi svými novými spolužáky nezůstal, neboť již koncem školního roku 1862/1863 se Gerstnerovi stěhují z Chodova pryč - až do bavorského Selbu, kde si Antonín Gerstner sehnal dobré místo v místní sklárně. Město bylo čistě protestanské a tak zde Josef se svými rodiči navštěvoval evangelické bohoslužby. Teprve když je o pár let později (1867) v Selbu postaven katolický kostel, vrací se zpět k víře svých předků a mladý Gerstner se stává prvním ministrantem (pomocníkem kněze při mši) v Selbu. Místní kněz páter Josef Mayer vyučoval Josefa latině a nalezl v něm velice pozorného posluchače. Po večerech mu vyprávěl o dějinách a přivedl jej k pevné víře v Boha. Podle některých záznamů dokonce doufal, že by se Josef Gerstner mohl stát jednou knězem a na tuto dráhu jej intenzivně připravoval. Jeho rodiče se ale drželi v plánech raději mnohem více u země, a proto ho dali v roce 1870 studovat obchodním příručím.

prapory chodovských spolků
prapory chodovských spolků
Už v roce 1871 se rodina vrací zpátky do Chodova - Antonín Gerstner si zde otvírá obchod s koloniálním zbožím (koloniál) a jeho syn se stává jeho pomocníkem. Zároveň se rodina zapojuje do života obce, která se v době nepřítomnosti Gerstnerů začala prudce rozvíjet. V roce 1873 se Josef Gerstner stal v pouhých sedmnácti letech jedním ze zakladatelů chodovského sboru dobrovolných hasičů a jedním z prvních hasičů. O rok později zakládá (pravděpodobně zde působil vliv jeho bavorského učitele pátera Josefa Mayera) "Čtenářský a společenský spolek Concordia", který si vzal za cíl zvyšovat kulturní rozhled obyvatel Chodova. Josef Gerstner se Vám jistě jeví jako nesmírně činorodý člověk. Proto se už asi ani nebudete divit, že o dva roky později jej nalézáme jako člena chodovské kapely v pozici trumpetisty a houslisty. Možná právě tehdy když hrával s kapelou v místních hostincích, potkal svou budoucí ženu Marii Krausovou, dceru hostinského od Modré hvězdy. Znal se s ní také ze spolku Concordia, kde společně hráli divadlo.

prapory chodovských spolků
prapory chodovských spolků
Josef s Marií se vzali v chodovském kostele 5. listopadu 1878. Josefův dojatý otec Antonín předal synovi obchod, který se záhy rozšířil o železářství a papírenské zboží. Ani v osmdesátých letech (kdy jej čím dál tím více začala zaměstnávat i rostoucí rodina) nepolevoval Josef Gerstner ve svých aktivitách. Založil v Chodově německý tělocvičný svaz (Deutschen Turnverein), působil v několika divadelních spolcích, v roce 1886 stál u zrodu pěveckého spolku "Mozart" a organizoval pro Chodováky výlety do širokého okolí. Vrcholem jeho veřejných aktivit se stal rok 1887, kdy byl v pouhých 31 letech (v té době byl průměrný věk radního kolem 50 let) zvolen do obecní rady. V samém závěru osmdesátých let (3. května 1889) postihla mladého úspěšného muže tragédie - jeho žena Marie zemřela na plicní tuberkulózu v pouhých 33 letech. Vzhledem k tomu, že společně vychovávali dvě malé děti, o které se najednou neměl kdo starat, oženil se Josef Gertner ihned po uplynutí ročního smutku znovu s Annou Hickmannovou.

Reklama na továrnu
V roce 1892 zakládá Josef Gerstner v budově bývalého chodovského mlýna svou malou továrnu. Z počátku jen s deseti zaměstnanci začal vyrábět transportní stroje a příslušenství. Jeho závod se začal postupně rozšiřovat a časem zaměstnával až pět desítek dělníků. V devadesátých letech také hodně spolupracuje se starostou Karlem Fenklem na správě obce a právě jeho velký podíl na rozvoji Chodova se stal důvodem, proč byl v roce 1901 zvolen starostou města. S menšími přestávkami vydržel v úřadě až do listopadu 1918, kdy z úřadu odešel v souvislosti s revolučním děním v českých zemích. Během jeho působení v úřadu starosty se Chodov definitivně zařadil mezi významná průmyslová centra regionu. Do Chodova byl zaveden elektrický proud, bylo zřízeno veřejné elektrické osvětlení, otevřeno první kino, byla postavena nová budova fary, opraven kostel a založen zaopatřovací spolek pro chudé. Jen díky snahám Josefa Gerstnera se podařilo minimalizovat následky hladomoru v posledních měsících první světové války. 

Byla to právě péče o chudé a nezištná pomoc potřebným, co vedlo papeže k tomu, že udělil Josefovi Gerstnerovi nejvyšší vyznamenání, které může papež udělit laikovi - řád "Pro ecclesia et pontifice" (Pro církev a papeže). Toto vyznamenání je znakem velké úcty, které se musel Josef Gerstner obecně těšit, neboť se uděluje jen výjimečným osobnostem. V současné době se snažím ve spolupráci s papežským tajemníkem Vatikánských tajných archivů dr. Marcem Grillim dohledat dokumentaci, kterou si k Josefu Gerstnerovi vedl Vatikán. 

Obrázek továrny Josefa Gerstnera, jak ji po paměti v Německu nakreslil poslední majitel Oskar Gerstner
Po odchodu z úřadu  se Josef Gerstner věnoval na plno své rodině a továrně. V roce 1924 mu zemřela jeho druhá žena a on v roce 1926 předal vedení továrny svým dětem a stáhl se do ústraní, což způsobil i těžký infarkt, který mu znemožnil na plno pracovat. Snažil se alespoň pracovat na svých pamětech, na jejichž první stranu si nechal vymalovat jako motto část biblického žalmu "Tvá jsou nebesa, tvá je i země, založil jsi svět a všechno, co je na něm. Spravedlnost a právo jsou pilíře tvého trůnu, před tebou jde milosrdenství a věrnost." Toto dílo však zůstalo nedokončeno. Starosta, továrník, mecenáš a filantrop Josef Gerstner zemřel na těžký infarkt 5. prosince 1932. 

Rodokmen starosty Josefa Gerstnera

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za Váš komentář!