19. 6. 2014

Osudy pomníku císaře Josefa II.

O návštěvě císaře Josefa II. v Chodově roku 1779 jsme již psali v tomto článku. Císař Josef byl nesmírně oblíbeným panovníkem především mezi  rolníky a prostými lidmi, které si získal svými reformami, jimiž omezil moc církve a šlechty. Nejznámější jsou v tomto ohledu zrušení nevolnictví a toleranční patent, který umožnil obyvatelstvu vyznávat i jiné než katolické náboženství. Hovořilo se o něm jako o "selském císaři" a právě tyto důvody vedly k tomu, že sochy císaře Josefa byly nedílnou součástí velké části (především většinově německy hovořících) obcí v Českém království. V druhé polovině 19. století se sochy císaře objednávaly v takovém množství, že je sochaři vytvářeli podle jednotných vzorů do zásoby...


Ani Chodov nebyl výjimkou a 28. srpna 1888 pronáší na zasedání městského zastupitelstva továrník Carl Fenkl proslov, ve kterém navrhuje postavit císaři pomník u budovy chlapecké školy (dnešní první stupeň první základní školy). Městské zastupitelstvo tento návrh jednotně podpořilo a již o rok později (2.8.1889) je pomník slavnostně odhalen (v ceně 1600 zlatých), na který se složili místní mecenáši i obyčejní lidé. Chodovský císař Josef byl odlit ve slévárnách hraběte Huga Salmy v Blansku na Moravě podle jednotného modelu. Navlas stejných Josefů byly roztroušeny po celé rakouské říši desítky, možná i stovky.

Na tomto místě stál císař Josef do konce první světové války, kdy se ovšem čerstvě vzniklé Československé republice nelíbilo mít na náměstí symbol starého režimu (a císař Josef, jakkoliv reformátor, byl pro mladou republiku především Habsburkem). První to v Chodově "odnesl" pomník obětem válek v městském parku, ze kterého byl odsekán reliéf císaře Františka Josefa I. a z jeho vrcholku odstraněna rakouská orlice. Brzy došlo i na pomník Josefa II. S odvoláním na Zákon na ochranu republiky (§26 50/1923 Sb."Politický (státní policejní) úřad může naříditi, aby byly odstraněny pomníky, nápisy a jiné památky umístěné na veřejném místě jsou-li rázu protistátního nebo jsou-li zřízeny některému členu rodin panovavších v Rakousku.") rozhodla krajská správa v Lokti o odstranění pomníku císaře Josefa. A tak brzy ráno 2. června 1923 naložili pracovníci města pomník císaře na vůz a odvezli jej, za rozčileného přihlížení obyvatelstva, do zahrady vily paní Friedy Langer, vdovy po továrníkovi Antonu Langerovi. Tato vila (dnes Dům dětí a mládeže "Bludiště") patřila mezi nejhonosnější domy ve městě a právě u zahradního pavilonu této budovy našel císař Josef svůj nový domov. Chodovský kronikář Anton Ebert netajil své rozčarování nad postojem českých úřadů, když napsal "Protože před zraky české vlády nesměl zůstat žádný německý místní název, žádná rakouská orlice, žádná černožlutá vlajka, nebo jakákoliv jiná připomínky na dřívější vládce [...] došlo i na lidového císaře Josefa II. Ukryti za "zákon na ochranu republiky" nařídili české úřady v Lokti odstranit pomník císaře Josefa.  [...] Tato všechna opatření nebyla ničím jiným, než přehnanou úřednickou horlivostí"

Podstavec pomníku zůstal na svém místě u školy, byla z něj jen odstraněna popisná tabulka, a městská rada plánovala na tomto soklu zřídit pomník synům města padlým v první světové válce. To se však nestihlo uskutečnit, neboť 25. srpna 1924 přichází nařízení českých úřadů odstranit i kamenný sokl. Chodovská městská rada se snažila dlouho tento příkaz odkládat, ale v únoru 1925 byl podstavec převezen ke svému císaři do zahrady vdovy Langerové. Okrasný městský spolek po té na místě pomníku zřídil zahrádku, kterou nakonec časem nahradil pomník obětem Velké války.

Když v roce 1938 německá vojska vtáhla do obsazeného československého pohraničí, bylo rozhodnuto o navrácení pomníku do středu města. Jelikož bylo jeho původní místo obsazeno pomníkem obětem války, byl císaře slavnostně odvezen ze zahrady vily Langer a umístěn přibližně do míst, kudy dnes z kruhového objezdu u školy odbočuje silnice na Karlovy Vary. Na tomto místě pomník přečkal druhou světovou válku. Co se s ním stalo po ní, se můžeme jen dohadovat... Pravděpodobně zmizel ve víru dějin, nejspíše byl zničen.

Takový už je osud pomníků - jsou to nakonec vždycky právě ty nevinné kusy kamene a bronzu, kdo si odnese vinnu za osoby, které představují a za režimy, které je postavily.


Pomník císaře Josefa II. na svém původním stanovišti
Pomník císaře Josefa II. u školy
Odstraňování pomníku dne 2. června 1923
Budova školy po odstranění pomníku někdy v polovině 20. let 20. století
Pomník císaře Josefa II. v době druhé světové války
Přesně takto vypadal chodovský pomník císaře Josefa II.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za Váš komentář!