22. 6. 2014

Gaschové - zakladatelé chodovského průmyslu



Projdete-li se na chodovském hřbitově až úplně dozadu, najdete tam po pravé straně mezi chátrajícími hroby ohromnou hrobku s jednoduchým nápisem FAMILIE GASCH. V této hrobce leží pochován jeden z nejvýznamnějších chodovských průmyslníků – prakticky zakladatel strojírenství v Chodově – Carl Gasch se svou rodinou.

Historie tohoto muže a jeho rodiny se nezačala psát v Chodově, nezačala se psát na Sokolovsku, dokonce ani ne v Českém království. Carl Gasch se narodil v roce 1844 do rodiny rolníků Johanna a Augusty Gaschových v pruské vesničce Neudeck (dnes je součástí Polska pod názvem Świerklaniec) a tam také s největší pravděpodobností vyrůstal. Důvody, které jej později vedly k tomu, že se přestěhoval do Čech (i se svou matkou), jsou pro nás také velkou otázkou. V té době nebylo zvykem, cestovat na tak velké vzdálenosti bez dobrého důvodu.

Jisté je jen to, že najednou se nám v roce 1870 mladý Carl Gasch objevuje v Lokti nad Ohří. Je už ženatý, vzal si jistou Paulinu Koffler z Jirkova, která se narodila v roce 1848 a byla tedy přibližně stejně stará jako on. V Lokti se Carl Gasch věnuje řemeslu, kterému se vyučil – kovařině a zažívá zřejmě celkem spokojené období. Jeho dílna je velká, má několik zaměstnanců a vyrábí užitkové stroje pro zemědělce i průmysl. Rodina Gaschova bydlí v pěkném domě čp 19 na loketském náměstí a brzy se začíná rychle rozrůstat. Hned první dítě v roce 1872 byl syn, kterého manželé pojmenovali po otci Carl. V dalších letech se jim narodili další tři děti – dcerušky Augusta (1875; zemřela v dětském věku), Ema Rosa (1877) a Augusta Josephina (1880).

V této době už začíná být Carlovi Gaschovi jasné, že pokud se chce prosadit a začít podnikat ve velkém měřítku, tak v Lokti zůstat nemůže. I když to bylo významné město se sídlem krajských úřadů, stálo stranou buštěhradské dráhy i velkých uhelných dolů. Doprava surovin i výrobků tak byla nákladná a neefektivní. Nevelký Loket stejně tak nabízel jen velmi malý prostor pro rozvoj většího podniku. Někdy po roce 1880 se tedy rodina Gaschova stěhuje do blízkého Chodova, který je v té době nejrychleji se rozvíjejícím městem regionu. Chodově vede hlavní železniční trať, je plný schopných dělníků a přímo ve městě se těží kvalitní hnědé uhlí – není v okolí místa, které by mohlo být pro strojníka a kováře výhodnější. Carl si tedy kupuje dům čp. 216 (tento dům stále stojí v Nádražní ulici) a v roce 1883 zakládá podnik pod názvem CARL GASCH MASCHINENFABRIK, pro který zakupuje postupně velký pozemek vedle železniční dráhy (dnes v části bývalého areálu firmy stojí obchod Liedl).

Firma nesmírně rychle rostla. Nejprve vyráběla a opravovala kotle, zabývala se slévárenstvím a zámečnictvím. Jak se závod začal rozrůstat, zvětšoval se i počet vyráběných komodit. V roce 1907 si Carl Gasch nechal patentovat školní lavice se sklopnými sedadly, které se pak na dlouhá léta stala součástí mnoha školských ústavů. Vyráběla se zde ozubená kola z litiny, řemenice, trubky různých průměrů, drtiče uhlí, důlní stroje atd. Hlavní náplní jeho činnosti však bylo především důlní náčiní a vybavení pro školy (tabule, lavice). V roce 1898 je podnik popisován takto „Strojírnu a slévárnu firmy Karl Gasch v Nádražní ulici založil v roce 1883 Karl Gasch a díky jeho činorodosti a podnikavému duchu se firma ze skromných začátků vyvinula na významný podnik s velmi dobrou pověstí. Vyrábí a opravuje stroje a kotle pro malé firmy, převody, topná zařízení, mlecí válce aj. Na skladě má všechny druhy ventilů, kohoutů, spojovacích článků potrubí, trubek plynového vedení všech rozměrů a půjčuje lokomobily, Worthingtonova čerpadla nebo pulzometry s potrubím pro odvodňování apod. Strojírna dále vyrábí elektrické a acetylenové osvětlení pro větší závody a soukromé byty a již několik let také školní lavice s kovovou konstrukcí a sklápěcími sedadly, jež jsou z hlediska elegance, pevnosti a účelnosti nepřekonatelné a dokonale odpovídají všem pedagogickým a hygienickým požadavkům.“

Z malé dílny kováře a zámečníka Gasche se tak do první světové války stal ohromný podnik s téměř čtyřmi stovkami zaměstnanců. Skládala se ze tří velkých továrních traktů a dvou obytných domů, z nichž jeden využívala rodina továrníka. Pokud se mi podařilo zjistit, tak na rozdíl od jiných chodovských podnikatelů (Karla Fenkla, nebo Antona Langera) si Carl Gasch nikdy nepostavil honosnou vilu a využíval dům vedle areálu továrny. Nikdy výrazně nezasahoval do politiky města a věnoval se hlavně rozvoji svého podniku. Mnohem více než průmyslníkem a továrníkem, se pravděpodobně cítil být dělníkem.

To se projevilo i v těžkých letech první světové války. Mnoho jeho dělníků muselo odejít do války, ale jelikož nebylo jednoduché nahrazovat kvalitní pracovní síly, získal velice brzy Carl Gasch pro své dělníky výjimku a až do konce války nemuseli odcházet do války. V letech 1914 – 1918 vyráběl závod hlavně potřeby pro armádu – dělostřelecké granáty a kovové součásti vybavení. Poprvé od založení továrny zaměstnal v dělnických profesích také ženy – bylo jich čtyřicet a měly nahradit muže, kteří dobrovolně odešli na frontu. Když se koncem války začaly tenčit zásoby potravin (a zvláště v pohraničí to bylo skutečně kritické, na mnoha místech vypukly hladomory a i v Chodově lidé umírali hlady), nechal Gasch v blízkém hostinci Stöhr zřídit jídelnu pro zaměstnance své továrny a jejich rodiny, kde se každý den najedlo několik set lidí. To vše se dělo v době, kdy starého pána (bylo mu pravděpodobně přes sedmdesát) začaly opouštět síly. Když válka skončila, rozhodl se Carl Gasch senior odejít do penze – již delší dobu měl problémy i se svým zdravím, lékaři mu diagnostikovali rakovinu konečníku. Předal proto v roce 1918 svým dětem – synovi Karlovi a dcerám, kteří přeměnili firmu na akciovou společnost, kde si ponechali většinový podíl. Jedna velká éra chodovského strojnictví se uzavřela v květnu 1920, kdy Karel Gasch senior umírá v sanatoriu ve Velichově na karcinom rekta.

Jeho syn, Karel Gasch mladší, přežil svého otce jen o čtyři roky – na jaře 1924 umírá nečekaně na infarkt. Ředitelem továrny se stává jeho švagr Oskar Gerstner (syn dlouholetého starosty Chodova Josefa Gerstnera), který firmu vede až do doby, kdy jsou tři synové Karla Gasche schopní firmu převzít. Oskar Gerstner byl v této době také poručníkem synů Karla Gasche - Wernera (*1908), Herberta (*1911) a Bruna (*1916) Gaschových.

V době první republiky nebyla situace v pohraničí jednoduchá. Krize zde zasáhla mnohem silněji než ve vnitrozemí a většina místních podniků upadla do dluhů a propustila většinu svých zaměstnanců. Ne tak závody Karla Gasche – dělníkům je zde pouze zkrácena pracovní doba ba jeden týden v měsíci, aby si udrželi místo a alespoň nějaký plat. I díky dobře organizované odborové organizaci a systému příspěvků krize nezasáhla zaměstnance strojíren s takovou silou, jako zbytek města. Z rány, které chodovským podnikům zasadila hospodářská krize, se však až do začátku druhé světové války nepodařilo místním továrnám vzpamatovat. Když je tedy v toce 1945 nuceně vysídleno německé obyvatelstvo, nacházejí přicházející čeští dělníci zastaralé strojní vybavení.

Když se půjdete projít na chodovský hřbitov, zajděte se někdy podívat k hrobce rodiny Gasch a vzpomeňte si na rodinu, která více než šedesát let dávala obživu několika stovkám obyvatel Chodova. Na rodinu, která položila základy chodovskému strojnictví.
Rodokmen rodiny Gaschů podle matričních knih. Červeně označení jsou pohřbení v hrobce na hřbitově.
Na těchto dvou katastrálních mapách je vidět, jak rychle se rozvíjel areál firmy Gasch - stav v roce 1892...
... a v roce 1900.
Poplatní list firmy Carl Gasch
Patent na školní lavice se sklopnými sedadly z dílny Carla Gasche, který je i vynalezl.
Areál továrny Karla Gasche
Areál továrny Karla Gasche

Areál továrny Karla Gasche
Areál továrny Karla Gasche
Areál továrny Karla Gasche
Areál továrny Karla Gasche
Kotle z dílen Carla Gasche
Domek č. 216, kde původně rodina Carla Gasche žila a kde byla první jeho dílna.

Reklama na podnik Gasch
Reklama na podnik Gasch z roku 1933
Hrobka rodiny Gaschovi na chodovském hřbitově

2 komentáře:

  1. Vielen Dank. Wenn ich auch kein Tschechisch spreche, so kann ich dank Übersetzer im Internet doch das meiste Verstehen, was sie über meinen Ur-Ur-Großvater geschrieben haben. Das ist für mich sehr interessant. Vor ca.15 Jahren haben wir mit der Familie Chodau besucht und haben das Grab und die alte Fabrik gesehen. Das war sehr beeindruckend. Und der Name Carl wurde bis heute an die Söhne der Familie Gasch weitergegeben. Mit freundlichen Grüßen, Julia Dahl, geb.Gasch

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Sehr geehrte Frau Dahl, es freut mich wirklich sehr, dass Sie mit diesem Artikel zufrieden sind. Familie Gasch war für unsere Stadt wirklich wichtig und es ist sehr schade, dass wir über diese Familie so wenig wissen...

      Vymazat

Děkujeme za Váš komentář!