17. 3. 2014

Velká hospodářská krize v Chodově

V roce 1929 došlo ke krachu newyorské burzy - k tzv. "černému pátku". Prakticky přes noc se jako domeček z karet zhroutila americká ekonomika, miliony lidí byly najednou bez práce a Spojené státy se ocitly na hranici chaosu. V zemi hořely požáry, které neměl kdo hasit, protože města propustila v rámci úspor všechny hasiče. Velmi rychle se krize přenesla i do Evropy, která byla na zámořskou ekonomiku úzce navázána. V Evropě se hroutila jedna ekonomika za druhou a nebyl nikdo, kdo by si věděl rady - krizi podobného rozsahu svět zažil poprvé.


Do Československa dorazila krize poněkud později, ale o to horší a vleklejší měla průběh. Nejvíce se pak krize odrazila právě v pohraničí, kde se místní průmysl orientoval na spotřební zboží, které se v době krize přestalo kupovat jako první - kdo by chtěl růžový porcelán, když nemá co jíst?. Krajkáři, porcelán, rukavičkáři, textilky a podobné závody začaly propouštět jako o závod. Spisovatel F. X. Šalda k tomu poznamenal: 
„V německých okresech zuří bída a hlad, jakých tam není ještě pamětníka, bída opravdu katastrofální, tak strašná, že snad zdecimuje jejich obyvatelstvo. Nezaměstnanost je tam o víc než 250 procent větší než v okresech našich. A vy, čeští lidé, dovedete si představit, že v této situaci drobný lid německý může lnout upřímně k českému státu?“
Pravdou je, že situace byla kritická - i na Chodovsku. Sociální stát, jak jej známe dnes, za první republiky neexistoval a v ČSR se výplaty nezaměstnaným vyplácely na základě tzv. Gentského systému, který ovšem podporoval jen ty pracující, kteří byli před ztrátou zaměstnání v odborových organizacích. Ostatní se museli spolehnout jen na nepravidelné příspěvky státu a dobrodiní charitativních institucí. Na fotografiích níže uvidíte obrázky z Chodova počátkem 30.let - fronty na státní potravinové lístky, výdejny polévky pro chudé. Nikdo netušil, jak dlouho bude krize trvat a všeobecný pesimismus ve společnosti byl takřka hmatatelný. Dělníci se bouřili a není divu, že v obecních volbách v roce 1931 v Chodově rozhodným způsobem zvítězily levicové strany - komunisté a němečtí národní socialisté. Ani oni však nemohli zastavit stále se prohlubující krizi, o které se v chodovské kronice dočteme
"Uplynulá léta od roku 1929 do dneška byla ve znamení hospodářského šílenství, velké nouze a bídy. Když jen v roce 1933, podle údajů Komise pro úlevu od světové krize, zemřelo ve světě hlady více než 2.400.000 lidí a více než 1.200.000 lidí si dobrovolně vzalo život, než aby se dočkali smrti hladem. Nabízí se pak otázka, jaká byla situace v roce 1934?Byla ještě mnohem a mnohem horší!Přes milion vagónů potravin bylo zničeno za účelem zisku v době, kdy na celém světě více než třicet milionů lidí trpělo hlady! 
V Chodově v roce 1935 máme okolo 6.000 obyvatel, z toho je 600 dlouhodobě nezaměstnaných a 250 obyvatel pracuje  jen na zkrácený úvazek - a jak se jim pomáhá?
1. Podporou podle Gentského systému (Podpora odborových organizací s přídavkem od státu)
2. Výživovými lístky pro pro neorganizované pracující
3. Státní potravinovou pomocí - chléb, brambory, cukr, mléko atd.
 
To vše jsou však jen kapky v moři."
Ani levicové strany však nedokázaly zastavit vleklou krizi - a tak se obyvatelé Chodova obrátili k hnutí Konrada Henleina, který jim sliboval lepší život. Věděli totiž, že v Německu, kde se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, se situace již stabilizovala, zatímco oni stále nevěděli, co bude za týden. V polovině třicátých let podporovala Sudetoněmecké hnutí nadpoloviční většina obyvatel města. Hospodářská krize zničila vše, o co se mladá Československá republika snažila a od roku 1935 již všechno neodvratně směřuje k tragickému konci první republiky. K Mnichovské dohodě jsme se blížili hodně slabí. Krize nám dokonale podrazila nohy...

Rozdělování potravinových lístků v budově Městského úřadu (Dům u Vavřince) těm , na které se nevztahuje podpora podle gentského systému.
Rozdělování polévky chudým v řeznictví chodovského Konsumního svazu (stál na místě dnešní obchodní akademie) - denně takto byly obslouženy stovky lidí

Městská nouzová kuchyně pro osoby trpící hladem fungovala na fotbalovém hřišti v letech 1931-1937

Městská nouzová kuchyně pro osoby trpící hladem fungovala na fotbalovém hřišti v letech 1931-1937
Městská nouzová kuchyně pro osoby trpící hladem fungovala na fotbalovém hřišti v letech 1931-1937
Městská nouzová kuchyně pro osoby trpící hladem fungovala na fotbalovém hřišti v letech 1931-1937



Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkujeme za Váš komentář!